Produkty

Označením “historické růže”  se obecně prezentují odrůdy růží vzniklých před  datem 1867. V tom roce totiž spatřila světlo světa první moderní čajovka, proslulá ´La France´ ( z fr. “Francie”). Já se ale až tak strikně tohoto data nedržím, takže v této sekci naleznete odrůdy vyšlechtěné i krátce po roce 1900.

Čím se tedy odlišují historické růže od těch  moderních? Počítejte s tím, že historické růže jsou většinou dosti vzrůstné. Až na malé vyjímky (remontantky, podzimní damacénské…) kvetou jen jednou za sezonu a to na výhonech vyrůstajících z loňského dřeva. Kvetou tedy podobně jako růže plané. To znamená, že nové výhony (letorosty), které s nadšením budete pozorovat jak rostou, ponesou květy až v další sezoně. Nelze tedy použít jarní radikální způsoby řezu jako u moderních odrůd růží, kterým to naopak svědčí k podpoře kvetení. Některé historické odrůdy jsou náchylnější k houbovým chorobám, jiné jsou naopak rezistentní, houževnaté a bujné v růstu k tomu. Ty bude pak nutné občast trochu více “krotit”. Vzhledem k tomu, že je nutné, z výše uvedených důvodů, šetřit nové letorosty, je občas nutná opora převisajících výhonů. Odměnou za péči o tyto růžové krásky z minulých časů vám budou často fantasticky vonné květy, jejichž vůně má mezi dnešními moderními růžemi jen velmi malou konkurenci. Květy voní ( nezřídka silně) třeba klasickou růžovou sladkou vůní, některé po citrusech, jiné po ovoci, mají těžší příjemné vůně i ty lehčí… Pokud máte prostor na zahradě a milujete růže, je škoda některou z nich nemít, byť třeba někde v rohu u plotu.