Popis

Kontejnerované rostliny (Ko 1l), výška cca 40cm

POPIS ROSTLINY A PĚSTOVÁNÍ:

Původní dřevina našich krajů. Symbol jara. Roste od nížin až do cca 500 m n. m.. v podstatě po celé Evropě na slunných stráních,při okrajích lesů,lesních světlinách u cest a úvozů…..Dosti rozšířená, naprosto nenáročná a otrlá dřevina s rozsáhlým kořenovým systémem dorůstá cca 3m výšky (vyjímečně nad 4m). Brzy na jaře (březen,duben) rozkvétá záplavou drobných pětičetných bílých květů ze kterých později (září,říjen) dozrávají malé (cca 1cm) modré peckovice. Mají trpkou,kyselou a svíravou chuť. Dužnina nelze oddělit od pecky. Větve jsou řídce obrostlé nepříjemnými dlouhými kolci (trny). Drobné vejčité listy s vroubkovaným okrajem raší po odkvětu.

Daří se jí na slunných místech a na humozních půdách s obsahem vápníku. Snese však i půdy mírně kyselé. Dobře snáší i řez. Růst je spíše pomalejší,ale pokud má dostatek živin a větší komfort, přírůstky jsou větší.

VYUŽITÍ:

Květ: Významná část rostliny,která se využívala v lidovém léčitelství. Květy se sbírají těsně před rozkvětem za suchého počasí. Suší se v tenkých vrstvách a při sušení nesmí tmavnout. Čaj z usušených květů má mírně projímavé účinky a příznivě působí na látkovou výměnu.

Plod: Přes pověstnou trpkou chuť mají plody poměrně nezanedbatelnou nutriční hodnotu a lze je vhodným způsobem využít.

Zpracování plodů:

Víno: 5kg dobře zralých trnek se zalije 5 l vody a zahřeje se až k bodu varu.Pak se odstaví a nechá se týden ležet s občasným promícháním. Po té se tekutina stočí do jiné nádoby. Přidá se na 5 l tekutiny 1kg cukru (při přílišné kyselosti i více) 1g živných solí a zkvasí se přidanými kvasinkami. (zdroj: ´Plody planých a parkových rostlin´ autor: Alois Mikula 1989)

 Sirup: Pro trnkový sirup je třeba vyrobit sukus, t.j. syrovou šťávu,která se získá lisováním nejlépe namrzlých,dobře poživatelných plodů. Šťáva z čerstvě natrhaných trnek je  zbarvena žlutozeleně, kdežto šťáva z trnek delší dobu uložených v nálevu je rubínově rudá. Trnková šťáva se pro výrobu sirupu mísí s cukrem v poměru 35 dílů šťávy na 65 dílů cukru,který se rozpouští za studena. (zdroj: ´Plody planých a parkových rostlin´autor: Alois Mikula 1989 )

Rosol: Trnky neúplně zralé se lisují a š´táva z nich se svaří s cukrem v poměru 500g šťávy na 650g cukru. protože šťáva z trnek má vysoký obsah pektinu,není potřeba přidávat obvyklý pektinový přípravek. ( zdroj: ´Plody planých a parkových rostlin´autor: Alois Mikula 1989)