Jak pěstovat
Aby vám růže dělaly radost svými květy,je třeba jim poskytnout odpovídající podmínky. V opačném případě neprospívají,málo kvetou,trpí houbovými chorobami a jsou pastvou pro škůdce.
Stanoviště
Růže milují slunce. A to všechny bez rozdílu. Včetně těch planých (botanických). Zvolte tedy místo,kde ho budou mít dostatek. Alespoň půl dne plný sluneční svit. K tomu je dobré,aby stanoviště bylo vzdušné,t.j. aby růžovými keři procházel i volně proudící vzduch. Není tedy vhodné růže vysazovat do stinných míst a koutů zahrady,kde je okolní vegetací proudění vzduchu utlumeno na minimum. Nenechte se však mýlit! Příliš exponovaná místa růžím také nesvědčí. Zvláště u choulostivějších odrůd a ve vyšších polohách je dobré volit alespoň trochu chráněná stanoviště.
Hnojení
Růže jsou trochu takoví jedlíci,takže stav živin,nejlépe ve staré síle,v půdě výrazně ovlivňuje jejich kondici. Lze použít trochu vyzrálého kompostu při výsadbě.V dalších letech je dobré pravidelné přihnojování nejlépe spec. hnojivy na růže. Pozor na hnojiva s vyšším obsahem chloru.Růže (až na malé vyjímky) jsou citlivé na soli a pokud máte těžší půdu tak s průmyslovými hnojivy s citem. Pod růže nikdy nedávejte čerstvý hnůj.
Zálivka
Pro růže je velice vhodná.Hlavně v posledních suchých letech. Vlhkost půdy zásadně ovlivňuje schopnost rostliny přijímat živiny z půdy. Hlavně v delších obdobích sucha a u nově vysazených rostlin není dobré se zálivkou příliš otálet. Zalévejte spíše velkoobjemově.Klidně dvě desetilitrové konve k jedné rostlině jednou za týden než jen povrchově každý den. Je dobré rostlinám nasimulovat vydatný déšť ,který přijde jednou za několik dní než každodenní přeháňky. Růže je vhodné zalévat přímo ke kořenům. Ne přes listy.To kvůli houbovým chorobám. Pokud to z nějakého důvodu není možné realizovat (vybudovaná automatická závlaha a pod…),zalévejte v dopoledních hodinách,aby keře do konce dne oschly. Nutno však říci,že růžové keře snáší přísušky mnohem lépe,než mnohé jiné rostliny. Pokud není extrémní sucho je vhodné k podzimu se zálivkou ustat. To kvůli lepšímu vyzrávání(dřevnatění) výhonů. V té době dostatečnou vláhu stačí zajistit déšť.
Výsadba
Růže prospívají v propustných živných půdách a na slunných vzdušných místech. Nejvhodnější čas výsadby je zhruba od poloviny října do hlubokého podzimu. Nenechte se mást nevlídnými a sychravými podzimními dny. Na podzim je půda ještě vyhřátá po letních měsících a vlhká s přicházejícícmi dešti. Dřeviny(růže nevyjímaje) toto období využívají k růstu svých kořenů. V této době je v nabídce také hodně růží prostokořenných (sazenice mají holé kořeny,nejsou v nádobě). Jaro je pro výsadbu prostokořenných růží méně vhodné. Kontejnerované (v nádobě) růže lze vysazovat v podstatě kdykoliv. Kořenový systém růží je,až na vyjímky, šípek (podnož) na kterém je naočkovaná vlastní ušlechtilá odrůda. Místo kde je ušlechtilá odrůda srostlá s houževnatou šípkovou podnoží je přesně v krčku(v bázi) sazenice. Toto místo při výsadbě růže musí zůstat cca 5cm pod úrovní země. Srostlé místo je tak chráněné před promrznutím,proti vylomení a hlavně je tím zamezeno podrůstání podnože (šípku).
Řez
Růže se stříhají každoročně a v porovnání s jinými dřevinami je to zásah,až na vyjímky,poměrně radikální. Růže totiž kvetou na letorostech,t.j. na výchonech vyrostlých ten rok (mimo tzv. ramblerů, historických a planých růží). Nepřipravují květní pupeny rok dopředu jak je tomu třeba u ovocných dřeviny či u mnohých časně kvetoucích okrasných keřů. Hlavní řez se provádí na jaře. Občas se dočtete,že se řez provádí v době nalévání pupenů,ale lze to zjednodušit na pravidlo,že se řez prování v době kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Je třeba mít ostré nůžky(dvousečné),aby zastřižené konce výhonů byly rovné a netřepily se. Odstraňují se namrzlé konce výhonů až do živého dřeva.také se odstraňují slabé výhony. Způsob řezu se liší podle toho, ke které skupině ta růžička, na kterou se zrovna chystáte s nůžkami v ruce,patří.